Jaký byl účel Stonehenge?

Ranné výklady

Pokud vynecháme různé pověsti a legendy, které se kolem Stonehenge utvořily, tak zřejmě jednu z prvních rozšířených odborných teorií ohledně původu a účelu tohoto megalitického monumentu formuloval architekt John Webb v roce 1655 (publikoval ji však pod jménem svého bývalého nadřízeného Inigo Jonese).

Tvrdil, že Stonehenge je ve skutečnosti římským chrámem zasvěceným Caelovi (latinské jméno pro řeckého Urana) a byl postaven dle toskánského stylu.

Pozdější badatelé připisovali autorství Dánům a do konce 19. století se pak předpokládalo, že kameny vztyčili Sasové.

První akademické pokusy o prozkoumání a porozumění záhadnému kamennému kruhu provedl v roce 1640 John Aubrey, který dospěl k názoru, že Stonehenge postavili druidové. (Tato teorie byla později velmi zpopularizována Williamem Stukeleym.)

Aubrey také jako první řádně změřil rozměry stavby, což umožnilo první analýzu za účelem odhalení skutečného významu tohoto monumentu – dospěl k tomu, že rozmístění kamenů má astronomický a kalendářní význam.

Další ještě podrobnější průzkum provedl architekt John Wood v roce 1740. Woodova interpretace, že se jedná o místo pohanských rituálů, ve své době však příliš neprorazila, protože byla velmi ostře napadána Dr. Stukeleym, který sice podporoval předchozí Aubreyho teorii, ovšem druidy nepovažoval za pohany, ale spíše za biblické patriarchy.

Už na začátku 19. století datoval John Lubbock Stonehenge díky archeologickým nálezům v okolí do doby bronzové, ale nebyl ještě schopen vyvrátit předchozí teorie o jeho původu. K tomu badatelům pomohla až metoda radiokarbonového určování stáří, která datovala dobu stavby Stonehenge přibližně do let 3100 až 1600 př. n. l.

Vzhledem k tomu, že Keltové na Britské ostrovy přišli až kolem roku 300 př. n. l. a Julius Caesar vedl první výpravu do tohoto regionu roku 55 př. n. l., byly tedy druidové i Římané ze seznamu možných stavitelů vyškrtnuti.

Nejoblíbenější teorií, která se zachovala dodnes je však ta, která Stonehenge přisuzuje roli astronomického kalendáře.

Co je to archeoastronomie?

Archeoastronomie je interdisciplinární vědní obor věnující se zkoumání toho, jak lidé v minulosti rozuměli nejrůznějším astronomickým fenoménům na obloze, jak jich užívali a jakou roli hráli v jejich kultuře.

Archeoastronomie využívá k bádání mnoho nejrůznějších metod z různých oborů. Těmi nejvýznamnějšími souvisejícími obory jsou: astronomie, statistika a pravděpodobnost, antropologie, historie a archeologie.

Archeoastronomové se snaží prozkoumat intelektuální úspěchy především stavitelů megalitických monumentů (kvůli jejich astronomické orientaci) a tvůrců různých glyfů.

Co archeoastronomie není?

Pozor! Astroarcheologie, megalitická astronomie a etnoastronomie jsou odlišné termíny. Astroarcheologie a megalitická astronomie se zabývají především měřením a astronomické interpretaci architektonických struktur prehistorického původu (např. i Stonehenge). Etnoastronomie studuje pouze víru našich předků týkající se astronomie a astrologie.

Stonehenge jako gigantický kalendář

Již John Aubrey při svém výzkumu zjistil, že rozestavení kamenů má určitý astronomický význam – stal se tak určitým průkopníkem archeoastronomie. Teprve Gerald Hawking (1928 – 2003), britský astronom působící většinu svého života na Bostonské univerzitě ve Spojených státech, však zaznamenal celkem 165 jevů, jejichž průběh se dá díky Stonehenge pozorovat.

Většina z nich nějakým způsobem souvisela s východy a západy Slunce a Měsíce a to zažehlo víru mnoha lidí v to, že tato megalitická stavba bylo postavena hlavně kvůli upamatování si slunovratů (v minulosti velmi významných). Moderní Keltové, druidové a jiní pohané i přes již dříve vyloučené autorství jejich „předchůdci“ přijali Stonehenge za svou svatyni a pravidelně zde konají oslavy.

Mnoho akademiků se dívalo a dodnes dívá na možnost vybudování Stonehenge jako prehistorického kalendáře jako na jednoznačně zcestnou, ale práce astronoma Johna Lockyera a jeho následovníků již řadu z nich dokázala přesvědčit, že pro naše předky by v době, kdy nebyli schopni přesně určit žádné datum (ačkoliv by to bylo velmi výhodné v zemědělství, náboženství i sociálním životě), měla taková stavba obrovský význam.

Jistě již dříve mohly vznikat podobné stavby ze dřeva, z navršené hlíny či z menších kamenů, ale ty určitě moc dlouho nevydržely. Dlouhodobý autoritativní standard mohla poskytnou jedině masivní a nepřemístitelná konstrukce v oblasti, kde je možné bez problémů pozorovat oblohu na všech světových stranách. A tou je Stonehenge.

Kvůli nedostatečné znalosti sociálního kontextu nemůžeme jednoznačně určit, zda mohla být motivace tehdejších lidí k postavení kamenného kalendáře natolik silná, aby Stonehenge věnovali tak obrovské množství práce a času, ale vzhledem k tomu, že astronomie hrála významnou roli při přechodu ze společnosti lovců-sběračů do zemědělsky orientované společnosti, není to vyloučeno.

Stonehenge jako místo léčivých sil

Britští archeologové z Bournemouth University uveřejnili 22. září 2008 svou domněnku, že Stonehenge kdysi sloužilo jako poutní místo, kde byly léčeny různé nemoci. Mimo jiné tomu nasvědčovaly pozůstatky pohřbů – na mnoha lidských ostatcích v okolí Stonehenge byly totiž nalezeny různé deformace a důkazy o předchozích traumatech.

Menší kameny (modráky) prý měly mít nějaké léčivé magické vlastnosti, díky nimž se tato stavba stala v neolitu poutním místem zraněných a nemocných. V okolí byly ovšem nalezeny důkazy o lidské přítomnosti již v době 7000 let př. n. l., což podle některých svědčí o zvláštních vlastnostech samotného místa – prý se mohlo jednat o obdobu Lourd, kam lidé přicházeli už 4000 let předtím než zde vůbec vznikla nějaká stavba.

Stonehenge jako místo prehistorických rituálů

Mnoho archeologů věří, že Stonehenge byl pokus vytvořit permanentní kamennou stavbu podobnou jiným dřevěným, které se na Salisburské planině v tom čase vyskytovaly celkem běžně. Archeolog Mike Parker Pearson dokonce razí teorii, že dřevěné stavby byly našimi předky asociovány s živými a ty kamenné se zesnulými.

Stonehenge tedy podle něj mělo být konečnou zastávkou ritualizovaného pohřebního procesí, které začínalo na východě u Woodhenge během západu Slunce a během noci po přebrození řeky Avon došlo až ke Stonehenge, kam dorazilo během východu Slunce.

Cesta od dřeva přes vodu ke kameni měla tedy být symbolickou cestou ze života do smrti. Neexistují žádné důkazy, že zvláštní astronomické uspořádání kamenů mělo být využíváno pro světské záležitosti, tudíž se mohlo jednat o prostou rituální symboliku, což by do této teorie velmi dobře zapadalo.

Za podobným výkladem stojí také historik a spisovatel Mircea Eliade s tvrzením, že všechny megalitické stavby byly zasvěceny kultu mrtvých a sloužily tedy k pohřebním obřadům. Jednoznačný nesouhlas ale vyjádřil profesor porodnictví a gynekologie Anthony M. Perks, který ve Stonehenge vidí ženskou vulvu a označuje jej tedy jako místo života a zrození.

Další informace

Zajímavé jsou také informace o stavbách pyramid.