Kdo postavil Stonehenge?
Existují stovky legend a jejich variací o tom, kdo vlastně Stonehenge postavil. Autorství kamenného kruhu bylo již přisuzováno Dánům, Římanům, Sasům, Řekům, Atlanťanům, Egypťanům, Féničanům či Keltům. Jeho tvůrci také měli být král Aurelius Ambrosius, čaroděj Merlin nebo mimozemšťané.
Stonehenge jako dílo druidů
Jednou z nejpopulárnějších pověr je, že Stonehenge bylo vybudováno druidy, nejvyššími keltskými kněžími, kvůli obětním obřadům. Spojení této megalitické památky s druidy má na svědomí John Aubrey, ovšem teorii o tom, že jimi bylo také postaveno začal rozšiřovat až Dr. William Stukeley, který se jejich studiem stal dokonce tak posedlým, že se sám prohlásil za druida.
Druidi vědecky vyvráceni
Výzkumníci ovšem dokázali, že tato teorie je zcestná, protože podle moderního radiokarbonového datování byla stavba Stonehenge dokončena asi tisíc let předtím, než do tohoto regionu první Keltové vůbec přišli. Přesto je prý tento kamenný kruh s druidy do určité míry spojen.
Ačkoliv se jejich obřady většinou konaly v lesích a v mokřinách, občas po osídlení tohoto regionu využívali jako chrám uctívání a obětí i Stonehenge. Moderní druidové (oficiální název: Grand Lodge of the Ancient Order of Druids – Velká lóže starobylého řádu druidů) se u Stonehenge během letního slunovratu oděni v bílých hábitech a kápích stále schází (již v roce 1905 zde bylo iniciováno 258 noviců).
Současná teorie neolitických zemědělců
Většina současných odborníků souhlasí s teorií, že Stonehenge bylo postaveno postupně třemi kmeny v různých časových obdobích. Jako první to byli kolem roku 3000 př. n. l. neolitičtí zemědělci, které archeologové pojmenovali jako „lid vrchu Windmill“ (Windmill Hill people). Ti se na stavbu Stonehenge vrhli po vybudování opevnění na Windmill Hillu.
Kruhovité valy a příkopy či opevnění na vrcholech kopců budovala tato kultura celkem často. Preferovali velké kamenné kolektivní hrobky (většinou stojící ve směru východ-západ). Byli jednou z prvních polonomádských společností, živili se především zemědělstvím a měli ve velké úctě cokoliv symetrického (zvlášť kruhy a kružnice). Chovali krávy, ovce, kozy, prasata, pěstovali pšenici a těžili křemen (pro pazourky).
Lid zvoncových pohárů, druzí stavitelé, do tohoto regionu přišel z kontinentální Evropy na konci neolitu okolo roku 2000 př. n. l. Jejich jméno bylo archeology odvozeno od typického pohřebního zvyku umisťovat do hrobu spolu se zesnulými také poháry a jiné nádoby na pití. Namísto masového pohřbívání do hrobek umisťovali své mrtvé do malých kruhovitých hrobů označovaných pomocí tzv. tumuli.
Podle toho, že mimo zvoncových pohárů je v jejich hrobech nalézáno také velké množství zbraní, jako jsou dýky a bojové sekyry, archeologové usuzují, že byli mnohem bojovnější než jiné kultury jejich doby. Nejednalo se však o žádné barbary – šlo o vysoce organizovanou a pracovitou společnost užívající ve všech oblastech života sofistikované matematické koncepty.
Používali kovové nástroje, žili velmi komunitně a pravděpodobně uctívali Slunce (přestavěli tedy Stonehenge do přesnějšího tvaru tak, aby jeho tvar odpovídal významných astronomickým událostem).
Třetí teorie – Wessex People
Jako třetí a poslední stavitelé Stonehenge jsou považováni lidé wessex kultury (Wessex People). Ti svou práci započali kolem roku 1500 př. n. l. během vrcholu doby bronzové. V rámci tohoto období patřili k nejvzdělanějším kulturám mimo oblast Středozemí a díky usídlení se na křižovatkách významných cest se stali také obratnými a dobře organizovanými obchodníky kontrolujícími přepravu zboží v celé jižní Británii. Během jejich působení se umístění kamenů ve Stonehenge ještě více zpřesňovalo a dospělo do podoby, kterou známe dnes.