Legendy o Stonehenge
Od časů posledních stavitelů Stonehenge až do dob temného středověku nebyl tento kamenný kruh považován za nic víc než zvláštní soustavu kamenů, ale mystika tohoto místa začala postupně nahlodávat mysl mnoha lidí, kteří se začali zajímat o to, k čemu vlastně Stonehenge sloužilo a kdo ho postavil. Vznikla tak celá řada pověstí a legend – nejznámější z nich pojednává o králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi.
Legenda Geoffrey z Monmouth
Geoffrey z Monmouth ve svém díle Historia regum Britanniae (Dějiny králů Británie) píše, že to kdysi Merlin přikázal přemístit Stonehenge z Irska z hory Mount Killaraus, kde bylo postaveno obry, kteří tam kameny přemístili z Afriky, aby bylo znovu sestaveno blízko Amesbury pro oslavu 3 000 urozených bojovníků, kteří padli v bitvě se Sasy.
Na výpravu do Irska prý bylo vysláno 15 000 rytířů, kteří tam zotročili na 7 000 Irů. Když však byli u cíle, nevěděli, jak jen pomocí lan a síly kameny pohnout, a tak Merlin použil kouzla a kameny přepravil přímo na jejich současné místo. Poté tam postupně měli být uloženy ostatky Ambrosia Aureliana, Uthera Pendragona a Konstantina III.
Geoffrey často velmi rád kombinoval britské legendy a svou vlastní představivost, takže není nic překvapivého, že se Stonehenge spojil i krále Ambrosia – stačilo mu k tomu několik místních názvů, které se podobají jeho jménu.
Kameny této stavby podle něj také měly mít také léčivé účinky (obrové si je z Afriky prý přinesli sami pro sebe) – zajímavé je, že i když se této možnosti odborníci v minulosti jen vysmívali, tak během posledních let bylo na toto téma zahájeno hned několik výzkumů (kvůli jejich chemickému složení).
Stonehenge jako dílo ďábla
Jiná legenda vypráví o tom, že kameny z Irska na Salisburskou planinu přinesl ďábel. Jeden mu sice upadl do řeky Avon, ale zbytek balvanů donesl na místo, umístil je a zakřičel: „Nikdo nikdy nezjistí, jak se sem ty kameny dostaly!“
Kousek od něj však stál mnich a odpověděl: „Tak to si jenom myslíš!“ Na to po něm ďábel jeden z kamenů hodil a udeřil ho tak na patě. Kámen se zaryl do země a dodnes tam stojí (tzv. patní kámen – angl. Heel Stone či Friar’s Heel).
Někteří odborníci tvrdí, že původní název tohoto kamene „Friar’s Heel“ je odvozen od sousloví „Freyja’s He-ol“ nebo „Freyja Sul“, což by znamenalo, že má určitou spojisto s nordickou bohyní Freyjou. Mnozí si ale název Heel Stone vykládají velmi jednoduše – Heel mělo vzniknout z anglického „heal“ (léčit), tudíž se prý jedná o léčivý kámen.